|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Extremism-countering security measures in Bosnia-Herzegovina: Room for improvement?
Karabin, Kevin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Oberpfalzerová, Hana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou bezpečnostní opatření proti radikalizaci a extremismu v Bosně a Hercegovině a zda existuje prostor pro zlepšení. Nejprve se práce zabývala několika oficiálními dokumenty vztahujícími se bezpečnostní situaci Bosny a Hercegoviny a relevantními zprávami mezinárodního společenství s cílem přezkoumat konkrétní bezpečnostní opatření a porovnat je s bezpečnostními opatřeními, která platí v jiných evropských zemích. To umožnilo autorovi vypraco konkrétní bezpečnostní doporučení na základě osvědčených postupů ze zahraničí. Za druhé, tato práce poskytuje názory tří expertů na Bosnu a Hercegovinu a její vnitřní situaci. Odborníci posoudili bezpečnostní situaci v zemi, určili oblasti bezpečnosti, které budou posíleny, a konkrétní opatření, která by mohla zvýšit bezpečnostní situaci v zemi. Hlavním předpokladem této práce byla skutečnost, že bezpečnostní opatření, která jsou v současné době platná, jsou nedostatečná, a proto existuje mnoho možností ke zlepšení. Analýza dokumentů ukázala, že existuje mnoho specifických bezpečnostních opatření, která se tykají boje proti radikalizaci mládeže, online radikalizaci nebo náboženskému extremismu, které jsou využívány v zahraničí a k zvýšit její celkovou úroveň bezpečnosti. Na druhou stranu odborníci vyjádřili, že bezpečnostní...
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
host ::
RSS.